Digitální detox, víkend offline, oddech od sociálních sítí, den bez elektroniky, eliminace modrého světla… mohla bych pokračovat ještě hodně dlouho. Je úplně jedno, jak to nazveme, podstatné je, že víme, CO a hlavně PROČ to děláme. Proč se tedy jednou za čas dobrovolně vzdát tolika potěšení, který internet, neustálé spojení se světem a moderní technologie nabízí?
Na myšlenku digitálního detoxu mě poprvé přivedla Mimi Ikonn, která si z toho po čase vytvořila zvyk, který pravidelně dodržuje. Protože právě čtete má slova, je velmi pravděpodobné, že patříte mezi šťastlivce, kteří žijí ve vyspělé zemi a vlastní rovnou několik digitálních technologií, které dennodenně používají. Na chvilku si zavřete oči a uvědomte si, jaké máme štěstí, že máme k těmto moderním vynálezům přístup. Buďme za to vděční.
Zkuste si v hlavě projet koloběh vašeho dne. Co uděláte po probuzení? Moment, to předbíhám. KDO nebo CO vás probudí? Byly časy, kdy to byl kohout na dvorku, někdo z rodiny nebo náš vnitřní kompas. Dnes jsou časy, kdy je to u většiny z nás budík na chytrém telefonu. Jdeme dále.
Vlastně nejdeme, protože když už vypínáme onen budík a máme telefon v ruce, pravděpodobně začneme projíždět nové blikající zprávy, kontrolovat novinky ve světě, odepisovat kamarádům, vyřizovat maily… O několik (desítek?) minut později vstaneme a na plné pecky si pustíme oblíbený playlist, který nám vyřvává z reproduktorů po celém domě. A to jsem teprve na začátku dne, mohla bych pokračovat do nekonečna.
Ale to dělat nebudu. Proč taky? Jde o to začít víc pozorovat, jak a za jakým účelem využíváme naše chytré přístroje. Jak moc jsme na nich závislí. Jak moc jsou naší součástí. Tak přirozenou, že je nebereme jako něco výjimečného, ale považujeme je za naprostou samozřejmost. Už chápete, kam tím mířím? Jsou to skvělí pomocníci, skutečně. Vezměte si, jak MOC nám zjednodušují, ubezpečují a urychlují život. Ale čeho je moc, toho je moc.
A elektroniky, umělého světla a neustálé online existence je dnes prostě přespříliš. A jak si to plně uvědomíme? Dočkali jste se, tady konečně přichází na řadu slibovaný digitální detox. Pokud právě pokyvujete hlavou a říkáte si TA HOLKA MÁ PRAVDU, podařilo se mi nasměrovat vás přesně tam, kam jsem měla v úmyslu.
Tak co, jste připraveni? Upřímně, asi nikdy nebudete. Ale snažte se, buďte důslední. Nestanovujte si nereálné cíle. Začněte klidně „jen“ jedním dnem bez sociálních sítí. Ten postupně můžete prodloužit na celý víkend od pátečního večera do pondělního rána, a to třeba kompletně bez připojení k internetu, možná i bez televize a rádia. Naslouchejte sami sobě. Vy jste jediná osoba, která moc dobře ví, co potřebuje.
A co z toho budete mít? SVOBODU. Pocit úplné volnosti a kompletního osvobození. Je to tak, uvidíte, že nás neustálé připojení v mnoha ohledech svazuje. Najděte si jinou zábavu – seznam mých oblíbených činností najdete tady, tak se můžete inspirovat.
Budete mít fůru času. Nebudete zaměstnáni honěním těch nejčerstvějších zpráv, blikajícími upozorněními nebo čekáním, až tamten nebo tamta konečně odpoví. Budete mít čas na sebe. Nic vás nebude vyrušovat.
Najednou pocítíte chuť zahrát si tamtu společenskou hru, kterou jste kdysi měli tak rádi, ale už několik let vám leží dole v šuplíku, protože jste se k ní vždycky nějak nedostali. Třeba se vám zachce napsat si jen tak něco do deníku, prohlídnout si staré zaprášené fotky. Uklidit si. Zajít poklábosit za dědou. Vychutnat si jídlo a každé sousto, aniž by nás rušila televize nebo nový díl seriálu.
Uvědomíte si, že si mnohem víc povídáte s ostatními. Že máte lepší pojetí o okolí, vnímáte ho víc a všímáte si maličkostí. Větru na kůži, teploty vzduchu, mraků na nebi nebo souseda sekajícího trávník. A třeba dokonce pocítíte nudu.
NUDU. Tak schválně, kdy jste se naposledy nudili? Buďte k sobě upřímní, vzpomenete si na to vůbec? Možná to zní podivně a říkáte si, co tady blázním, už to trochu přeháním, že? Ne, ne a ne. Nuda je pro náš vnitřní růst a celkovou spokojenost klíčovým prvkem. Co se nudy týče, moc doporučuju podívat se na tohle video (v čase 10:54), jehož tématem není nic jiného než sama NUDA. A také tuto epizodu podcastu On Purpose, kde hostem není nikdo jiný než Yuval Harari, autor bestselleru Sapiens.
Zabavte se a ani nepomyslete na to, že „tři hodiny stačily, stejně musím odpovědět na maily, poslat zálohu, dojet támhle a bla, bla bla…“. Tenhle hlas utněte hned ze začátku. Poděkujete mi později.
Ovšem nebuďte na sebe moc přísní. Pokud se toho navalí moc, dojděte k nějakému rozumnému závěru, nehroťte to. Kdykoliv, až na to bude vhodná chvíle, můžete začít znova. Ale nezapomeňte, že tu správnou chvíli si musíte vytvořit, jinak to nepůjde.
Pro mě osobně je digitální pauza proveditelná většinou jen o víkendech a státních svátcích, ale u každého to může být jinak. A hned se přiznám, že mám víkendy, kdy se mi to nakonec z mnoha různých důvodů nepodaří. Ne, že bych nechtěla, ale vzhledem k tomu, že systém, ve kterém žijeme, je už z velké části nastavený a navyklý na naši online přítomnost a očekává od nás téměř okamžité reakce, někdy odpojení se jednoduše není možné.
Nevzdávejte to, věřte tomu, buďte odhodlaní a půjde to. Pomalu, po malých krocích. Tak s chutí do toho. Ovoce budete sklízet dříve, než se nadějete. A že to ovoce za to stojí, to vám povím!
