Řím, hlavní město Itálie, není vůbec takový, jaký jsem si ho představovala. Měla jsem o něm podivnou, neúplnou představu, která byla založená na sledování filmů zasazených do Říma, drbech souvisejícími s Římem a vyprávění od mých přátel, kteří v Římě už byli. Takže si asi dovedete představit, jak rozporuplné pocity, a o to větší očekávání jsem měla.

Určitě se ptáte, jak to dopadlo. Jak se mi návštěva Říma líbila? Musím říct, že ve všech ohledech předčila má očekávání. Řím je vskutku překrásné město, které má na každém kroku co nabídnout. Mísí se tam historie s nádechem léta a italské bezstarostnosti. Já rozhodně patřím ke skupince lidí, kterou si Řím získal na první dobrou, a proto na tomto městě vidím především to dobré. A toho je nespočet.

K pobytu v Říme si doporučuju vynahradit minimálně tři plné dny, tak v klidu uvidíte vše, co si přejete. Já navštívila Řím o Velikonocích, což je, co se týče jarních měsíců, období, kdy se v Římě pohybuje nejvíce turistů. Každopádně, když jsem hledala, do jaké míry bude Řím o velikonočních svátcích zalidněný, našla jsem i takový názor, že turistů v Římě bývá málo, protože všichni předpokládají, že se právě všichni chystají o volnu do Říma, a tak tam raději nejedou.

Což se v mém případě (bohužel) nevyplnilo, o davy turistů u hlavních památek nouze opravdu nebyla. Ale i tak to bylo opravdu kouzelné, počasí přímo pohádkové a myslím, že rozhodně lepší než v červencových či srpnových vedrech.

To by prozatím byly mé hlavní dojmy. Nyní se už můžeme vrhnout na fotky, které jsou, hádám, stejně ze všeho nejlepší! Snad na vás dýchne závan lehkosti italského bytí 😉