Země ohně a ledu. Země, kde se pro úchvatnou přírodu natáčely mnohé filmy. Země s dechberoucí krajinou, o které si fotografové mohou nechat zdát. Země, kterou jsem nikdy neplánovala navštívit.
Toto všechno je Island. Skutečně mě nikdy nijak zvlášť nelákalo ho navštívit, každopádně se mi naskytla jedinečná příležitost, kterou by jen blázen nečapl za pačesy. Do Reykjavíku totiž zamířila má kamarádka na Erasmus, proto jsem neváhala, sedla na letadlo a pelášila za ní.
UVÍTÁNÍ
Na Islandu kromě Islanďanů žije také dost Poláků, nicméně já měla velké štěstí především na Čechy, takže si nemyslete, že tam budete sami a nikdo vám nebude rozumět. Jeden Čech mě hned „přivítal“ dokonce už na letišti, byl to řidič autobusu Grey Line Iceland mířící z letiště do centra. Díky tomuhle setkání jsem si stále připadala spíš jako doma než někde na vzdáleném Islandu.
Ovšem to se rázem změnilo, protože pokud je něco, co vás ujistí v tom, že Island je Island, osamocený nehostinný ostrov uprostřed oceánu, pak je to tamější počasí. A to je teda něco! Já si nemůžu až tolik stěžovat, protože jsem po celý týden měla opravdu pohádkové počasí, na zimu pro Island poměrně dost vzácné, ale i tak jsem se párkrát setkala tváří v tvář větru.
Šíleně prudkému, drsnému, chladnému větru, který si s vámi dělá, co chce. Po této zkušenosti se mi radikálně změnilo vnímání povětrnostních podmínek u nás a myslím, že už si ani jednou nepostěžuju, jak u nás „příšerně“ fouká. Protože ani ten nejsilnější vítr, se kterým jste se v Česku setkali, se zdaleka nedá srovnávat s bodavým větrem na Islandu. A to vím, že mohlo být ještě mnohem hůř. Obzory jsem si rozšířila hned.
UBYTOVÁNÍ
Na Islandu jsem byla týden. Ubytovaná jsem byla u kamarádky v Reykjavíku, odkud jsme jezdily na různé výlety. Ovšem nejvýhodnější a pravděpodobně i nejčastější forma cestování po Islandu je roadtrip po celém ostrově. Někdo spí v autě, někdo ve stanu, a někdo si naplánuje celou cestu do posledního puntíku i s ubytováním po cestě. A někdo vyjíždí na denní výlety jen z Reykjavíku. Tohle je hodně individuální a liší se to podle vašeho rozpočtu, dnů strávených na Islandu, cestovních plánů a také podle sezóny (v zimě byste ve stanu asi zmrzli), nicméně já, protože jsem neřešila ubytování, jsem to měla jasné.
Každopádně komukoli, ať už plánujete jakýkoli typ dovolené, bych doporučila zůstat alespoň čtyři celé dny, ať můžete vidět to nejkrásnější.
PRONÁJEM AUTA
Co se týče pronájmu auta, který je takřka nezbytný, doporučit mohu půjčovnu Blue Car Rental, která by měla mít jedny z nejnižších cen a zároveň je férová. Osobně s ní mám (nejen já, ale i kamarádka a její přátelé na Islandu) skvělou zkušenost a nehledala bych nic jiného.
HURÁ NA CESTU
A teď už skoro můžete vyrazit. Pokud na Islandu budete v zimě (já byla v polovině března), připravte se na nepříznivé počasí a mrazivé teploty. Dvoje legíny/kalhoty, pořádná čepice, dlouhá šála a tlusté rukavice jsou nutností. Bez legrace. Když uvážím, že jsem měla obrovské štěstí, co se počasí týče (slunečno prakticky každý den), a ve dvou vrstvách mi bylo akorát, upřímně bych zvažovala do pořádné zimy vrstvy tři. A to mluvím jen o nohách! Svetrů a roláků přibalte několik. Ano, budete vypadat jak sněhuláci, ale co zmůžete. Nebudete jediní. A hlavně, teplo je teplo.
REYKJAVÍK
Až budete takhle hezky nabalení, můžete vyrazit. Na Reykjavík si vynahraďte jen pár hodin, kromě kostela Hallgrímskirkja a Rainbow Street tam není nic moc speciálního k vidění. Město je to ovšem neuvěřitelné klidné, to se mi na něm líbilo, ještě vedle božských pekáren jako je Brauð & Co či DEIG, ze všeho nejvíc. Rozhodně vyzkoušejte islandský chléb (mňaaaam!) či skořicové rolky. A také se nezapomeňte stavit v second handu Verzlanahöllin, kde mají skvělý výběr a vsaďte na to, že nebudete odcházet s prázdnou!
Co ovšem rozhodně nedoporučuju navštívit, to je muzeum penisů – The Icelandic Phallological Museum. Nikoho se nechci dotknout, s kamarádkou jsme si bláhově myslely, jak zajímavé to bude, nicméně realita je taková, že výstava nezabere více jak 20 minut, kdy jen okukujete naložené penisy různých savců. Jistě, podívaná je to neotřelá, nicméně za mě to bylo vyhozených (necelých) 500 Kč.
SUPERMARKETY
Co se týče nákupu potravin a dalšího zboží, asi vůbec nejlevnější by měl být řetězec obchodů Bónus. Přehlédnout nejde ani obchody Krónan, které také patří mezi cenově dostupnější.
Co rozhodně při nákupu nesmíte opomenout, to jsou rostlinná mléka Oatly (doporučuju jejich čokoládové mléko), americké tortilla chipsy Doritos s příchutí Sweet Chilli Pepper a proteinové tyčinky Barebells (chutnají více jako dezert než jako tyčinka, nejraději mám příchuť Vegan Protein Bar Hazelnut & Nougat).
GOLDEN CIRCLE
A pak už frčíte! Asi úplně nejznámější je okruh Golden Circle. Tady vás hned zarazím, z něj jsem moc odvařená nebyla. Tak i tak si ho asi nenecháte ujít, po cestě mezi hlavní zastávky patří Geysir, mohutný gejzír, ze kterého tryská voda desítky metrů nahoru, což uznávám, že je impozantní.
Dále pak kráter Kerid, to je fajn procházka na půl hodinky, můžete sejít i dolů k vodě. Dále národní park Thingvellir, ve kterém jsem ani nebyla, protože prý není moc o co stát. V neposlední řadě do Golden Circle patří masivní vodopád Gullfoss, který je krásný, to rozhodně. Nicméně u vodopádu se téměř nedalo vydržet, byla šílená zima a foukalo. Koukli jsme na něj a hned jsme pádili nazpátek do auta.
Ovšem na zpáteční cestě z Golden Circle se můžete vydat na Reykjadalur, což je termální pramen ukrytý v údolí mezi horami. Z parkoviště stoupáte tři kilometry horami po svých. Nám výšlap za dobrých podmínek trval hodinu, ale když je nepříznivé počasí, počítejte s delší dobou. Na vrchu na vás čeká odměna. Možnost naložit se do horké vody a pozorovat vrcholky hor a okolní zamrzlou krajinu. V horách proudí horký pramen, který je nejteplejší právě úplně na vrchu. Na místě sice nenajdete kryté převlékárny nebo záchod, nicméně zážitek je to vskutku úžasný a odměna více než zasloužená.
SOUTH COAST
Co mě ovšem dostalo, to byl South Coast, asi druhý nejznámější okruh na Islandu. Jedná se o roadtrip podél jižního pobřeží. Zastavíte se u vysokého vodopádu Seljalandsfoss, který mimo jiné proslavil i Justin Bieber v jednom ze svých klipů. Pokud tomu budou podmínky nakloněné, můžete se dokonce projít pod vodopádem. To jsem si moc přála, ovšem ne všechna přání se plní, a tak kvůli ledu jsem tohle přání musela odložit do budoucna.
Cestou dále míjíte další vodopád, a to Skógafoss. Nám se podařilo být na místě ve správný čas a mohli jsme obdivovat duhu, což bylo naprosto kouzelné. Navíc byla přístupná i cesta nad vodopádem, kde je nejen výhled, ale i krásná procházka proti proudu vody. Moc doporučuju!
Nakonec, úplně na jihu, je Black Sand Beach. Rozlehlá pláž s černým pískem a atypickými skalními útvary. Přestože tam bylo dost turistů, stačilo popojít o kus dál, a rázem jste si užili i trochu soukromí. Tohle místo se mi moc líbilo a upřímně ani nedokážu říct konkrétní důvod. Ale to není třeba. Pocity jsou pocity, a ty tady byly jednoznačné!
My jsme si South Coast prodloužili ještě o zastávku v městečku Vík, které samo o sobě není nikterak atraktivní, ovšem co je atraktivní, to kavárna Skool Beans. Jedná se o kavárnu vybudovanou uvnitř amerického školního autobusu, takže pokud hledáte hezké zakončení vašeho tripu, případně místo pro příjemný odpočinek, toto je místo pro vás. Mají jak moc dobrou kávu, tak i ostatní nápoje. Obsluha byla také více než milá!
South Coast byl pro mě naprosto nezapomenutelný. Pokud bych se vrátila, rozhodně bych tento roadtrip podnikla znovu jako jednu z prvních věcí. Na cestě nazpátek do Reykjavíku jsme se zastavili ještě u bazénu Seljavallalaug. Bazén je ukrytý v horách, ke kterému se jde přibližně dvacet minut příjemnou procházkou po rovince (téměř žádné stoupání :)). Bazén je všem zdarma přístupný, každopádně jeho jediná nevýhoda je jeho teplota. Neřeknu vám, kolik přesně má stupňů, ovšem koupání v horké vodě, která vás zahřeje, vypadá jinak. Řekla bych, že voda byla lehce vlažná. V zimním období bych to tedy na koupačku neviděla, ale věřím, že v létě to musí být suprové osvěžení.
ROADTRIP NO. III
Další den jsme se vydali na roadtrip, který sestavili naši přátelé a určitě nemá žádný oficiální název :D. Zastavili jsme se v lávovém poli Geldingadalir Volcano. To bylo rozhodně zajímavé, můžete sejít přímo k lávě a chodit po ní. Prý by se to dělat nemělo, nejsem na to expert, možná je to opravdu nebezpečné, my jsme však výstražné upozornění přehlédli a všimli si ho až zpětně. Naštěstí jsme všichni ve zdraví přežili, ale pokud byste tuto cestu plánovali, rozhodně bych se trochu víc informovala. Nad lávovým polem je hike, můžete vyjít až na vrchol hory, je to výšlap zhruba na necelou hodinu. Ovšem o nic nepřijdete, pokud nahoru nepůjdete – já bych znovu nešla, není o co stát. Výhled nic moc, stačí vyjít jet trochu, pak se to už moc nemění.
Pokračovali jsme na Krýsuvíkurberg Cliffs, což je rychlá zastávka na pobřeží. Cesta je trochu náročnější, každopádně určitě jeďte autem co nejdál to jde, což je přímo k útesům, kde uvidíte bezpečnostní řetězy. Čekají na vás dechberoucí výhledy a minimum lidí, rozhodně doporučuju!
Dál jsme dojeli do jeskyně Leiðarendi Cave, kterou si můžete projít na vlastní pěst. Má nějakých 500 metrů a její prohlídka je docela dobrodrůžo. Jestli se do ní vdáte, určitě si nezapomeňte vzít baterku, případně nabitý mobilní telefon s baterkou. Ačkoli sama bych do téhle jeskyně jen tak nešla, uznávám, že ve skupině to byl nezapomenutelný adrenalinový zážitek.
Tento roadtrip jsme zakončili snovou koupačkou při západu slunce na poněkud odlehlejším místě jménem Hrunalaug. Jedná se o několik menších bazénů s teplou vodou uprostřed přírody. My jsme se tam bahnili dobrou hodinu a potkali spoustu milých lidí. Včetně skupiny Čechů, což mi vzhledem k tomu, jak odlehlé a ne tolik známé toto místo je, přijde jako opravdu dobrá náhoda. Jen se připravte na to, že podmínky k převlékání nejsou nikterak luxusní (převléct se můžete v blízké polootevřené chatce, do které ale profukuje), ovšem to je jediné minus. Rozhodně doporučuju!!!
CENY
Všechny přírodní atrakce, až na občasné výjimky, byly přístupné zcela zdarma. Někde se platí parkování (ale ani v tom případě ho platit nemusíte :D), někde vstup (např. kráter Kerid), ovšem z velké většiny vše výše popsané bylo bez placení. Což je skvělé, jen se obávám, jak dlouho to ještě vydrží. Snad dlouho 🙂
Jinak ceny obecně jsou na Islandu úplně někde jinde (mnohem výš než u nás) a všude se platí kartou.
KOUPAČKA ANEB PLAVKY S SEBOU
Co se týče bazénů a lázní, nebojte se vedle proslavených lagun (Blue Lagoon, Sky Lagoon, Secret Lagoon) zajít k přírodním pramenům (zmiňovaných výše) či do místních bazénů ve městě. My zavítali do Vesturbæjarlaug, jednoho z mnoha bazénů v Reykjavíku, kam chodí samí místní, vstup je levný a zážitek autenticky islandský. Připravte se na to, že všechny bazény jsou venkovní, ale není se čeho bát, jejich teplota je více než příjemná.
Já ještě plánovala zavítat do Sky Lagoon, která je o něco málo levnější než Blue Lagoon, nachází se blíž Reykjavíku a slyšela jsem, že by měla být i lepší – hezčí. Co je na tom pravdy, nevím. Já nakonec na jiné doporučení zavítala do bazénu Guðlaug Baths v městečku Akranes, což bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Haha, přeháním, ale zážitek to byl neuvěřitelný! Minimum lidí (v určitých chvílích jsme byly s kamarádkou v bazénu samy), neskutečný výhled na oceán a naprostý klid. A také až směšně levné vstupné. Fotky snad mluví za vše. Jedinou menší nevýhodu spatřuju v prostším zázemí, kabinky na převlečení nejsou nijak vyhřívané a dost profukují, každopádně tento chvilkový diskomfort je nic v porovnání se vším, co vás čeká.
SUVENÝRY
Jídlem nikdy nic nezkazíte. Podle mě je jídlo snad ten nejvděčnější suvenýr z jakékoli cesty, pokud se tedy trefíte do chuti. A protože čokoládou asi nikdy nic nezkazíte, doporučuju islandskou čokoládu Omnom, kterou najdete snad v každém supermarketu na Islandu či přímo na letišti.
Pokud si potrpíte na něco extra, nebo si chcete udělat radost, můžete zavítat do obchůdku mjöll, který najdete v centru Reykjavíku. Obchůdek je to nesmírně pěkný, vyladěný do posledního detailu. Najdete v něm nejen šperky, ale také různé doplňky, keramické hrnečky nebo např. voňavé svíčky. V obchodě jsme s kamarádkou strávily dobrou půlhodinu. Já si odnesla zlatý náhrdelník, který mi (snad) navždy bude připomínat tuto cestu 😉
ZÁVĚREM
Sečteno podtrženo, Island má něco do sebe. Něco, za čím bych se nejednou ráda vrátila. Za nespoutanou přírodou, kterou jen tak nikde jinde nenajdete. Za jedinečnými zážitky, na které budu vzpomínat ještě dlouhou dobu. Za milými lidmi, které jsem na cestě potkala. To jsou ty vzácné okamžiky, které na fotkách stejně nikdy neuvidíte. Je to něco nepřenositelného, co ve vás zůstane. Tak zase někdy, Islande.
